Ještě jednou k oslavám v Domě Žofie

Dům Žofie oslavil dne 5. 4. 2012 jeden rok od svého založení. Bylo skutečně co oslavovat. Sociální služba si hned zpočátku našla své uživatele, kteří potřebovali pomoci s řešením své nepříznivé sociální situace spojené se ztrátou bydlení. Během několika málo měsíců byla kapacita Domu Žofie, která čítá 9 lůžek, naplněna. Bývalí i současní uživatelé oslavovali první úspěchy, mezi které patří především vyřešení tíživé životní situace některých našich, dnes již bývalých, uživatelů. Jsou to naše první společné úspěchy, které rozhodně stojí za oslavu. Oslavovat jsme mohli rovněž i to, že se nám, doufejme, podařilo „zbořit“ mýty a předsudky o azylových domech. Většina z nás má často spojeno sousloví azylový dům s představou, abych tak řekl, „semeniště hříchu“, problémů a problémových lidí, které bychom často raději neviděli. Většinou si pod pojmem bezdomovec představujeme na lavičkách „válející“ se osoby s krabicovým vínem. Jsem přesvědčen o tom, že bychom neměli sklouzávat k podobným generalizacím. Dům Žofie a jeho obyvatelé jsou živým důkazem, že se můžeme mýlit, a že ve skutečnosti tomu tak rozhodně není. Jsme důkazem toho, že službu vyhledávají lidé, kteří se znenadání „ocitnou“ na ulici, lidé, kteří nevědí, kam „složit hlavu“, ale zároveň také lidé, kteří „nechtějí složit odevzdaně ruce do klína“, ale mají zájem spolupracovat na řešení svých problémů. Stát se „bezdomovcem“ nebo lépe řečeno člověkem bez přístřeší, není dnes zas tak velký problém. Stačí obyčejná souhra náhod a lidé, kteří byli „nahoře“ a domnívali se, že jich se podobné problémy netýkají, se náhle ocitnou „dole“. Náhlé onemocnění, úmrtí v rodině, pád do dluhové pasti, náhlá výpověď z nájmu apod., to vše může být důvodem změny běžné životní situace na nepříznivou. Nikdy nejsme dostatečně připraveni na všechny životní situace.  Dnešní měnící se paradigma společnosti navíc čím dál tím více ukazuje, že podobných situací a lidí může přibývat.

Podařilo se nám vytvořit důstojné podmínky pro život člověka, příjemné prostředí a atmosféru, která je výrazným činitelem při řešení nepříznivé situace některých našich spoluobčanů. Zpětnou vazbou jsou nám spokojení uživatelé, kteří mají vytvořený dostatečný prostor pro řešení své nepříznivé situace, a kterým služba bezpochyby pomáhá.

Mezi hosty, kteří se oslavy zúčastnili, nechyběli zástupce města, místostarosta města Mgr. Dušan Kubica, Bc. Kateřina Pištorová, vedoucí odboru školství, kultury a sociálních věcí, sociální kurátorka pro dospělé Eva Pavlová, DiS., dále zástupci tisku a rozhlasu a nechyběli ani zástupci z řad místních občanů. Jak již bylo řečeno, oslavy se rovněž zúčastnili i bývalí uživatelé.

Na úvod celého setkání, které bylo od počátku vedeno ve velmi příznivé atmosféře, pronesla ředitelka Pečovatelské služby Bc. Marcela Hauke několik úvodních slov a poděkovala všem, kteří se jakýmkoliv způsobem v loňském roce podíleli na poskytování sociální služby. Poděkování si především zasloužilo vedení města za podporu sociální služby, zástupci odboru školství, kultury a sociálních věcí, bez kterých by spolupráce na celé problematice dané služby nebyla možná. K poděkování jsem se samozřejmě připojil.

Společné setkání bylo zahájeno v 13 hodin a probíhalo po zbytek celého odpoledne. Uživatelé, ať už bývalí nebo současní, se podělili o své zážitky se zástupci tisku a rozhlasu, a věřte, že jich nebylo zrovna málo. Bylo o čem hovořit. Bývalí uživatelé líčili, jak se jim žije v novém prostředí, jak se jim podařilo se opět „sociálně začlenit“ a jaké měli osobní zkušenosti se sociální službou. Současní uživatelé pak popisovali své osudy, životní situace a jaké je to „být na dně“. Nezapomněli ani na a současné prožitky z Domu Žofie.

Petr Prokop

rozhlasová nahrávka Českého rozhlasu Hradec Králové: autorem je redaktorka DanaVoňková, které velmi děkujeme za přiblížení příběhů těch, kteří využívali, či využívají našich služeb.