Nový vedoucí azylového Domu Žofie představuje své vize a plány

„Zvažujeme zřízení nízkoprahového centra,“ říká Stanislav Lupač, nový vedoucí azylového Domu Žofie a noclehárny  (19.01.2017)

Novým vedoucím azylového Domu Žofie a noclehárny se po Lucii Chaloupkové stal Stanislav Lupač. Práce v sociálních službách pro něho není žádnou novinkou, s lidmi z různých společenských vrstev a v různých životních situacích pracuje celý profesní život.

„Vždy bylo mou prioritou lidem pomáhat. Proto, když přišla možnost pracovat v azylovém domě a noclehárně ve Dvoře Králové nad Labem, kde jsem nastoupil v polovině roku 2015 jako sociální pracovník a zástupce vedoucí, ani jsem moc neváhal. I přesto, že to byla problematika pro mě nová, dovolím si tvrdit, že jsem se s ní sžil poměrně rychle. Byť se nejedná o dobu dlouhou, jsem přesvědčen, že pod vedením paní Lucie Chaloupkové jsem získal dostatečné zkušenosti v této oblasti,“ říká Stanislav Lupač.

Připravujete na rok 2017 nějaké novinky týkající se fungování azylového Domu Žofie nebo noclehárny?

Osobně si myslím, že služba jako taková, funguje dobře, proto zásadní změny nevyžaduje. Pokud tedy dojde k nějakým změnám, budou spíše organizační. Je nutno si uvědomit, že změny v oblasti poskytování sociálních služeb nejsou jednoduchou a krátkodobou záležitostí, každá vyžaduje dlouhodobé přípravy, kterým musí předcházet vyhodnocení stávajícího systému. Situace je o to složitější, že již několik let se pracuje na novele zákona o sociálních službách, který se neustále přepracovává a ke schválení má prozatím daleko. To vede také k určité nejistotě v této oblasti, neboť poskytovatelé služeb nevědí, co nakonec ve schváleném zákoně bude.

V každém případě však zvažujeme zřízení nízkoprahového centra, pod které by byla zahrnuta sociální služba Noclehárna. Po dobu uzavření noclehárny, tedy zejména v období od 1. června do 31. října, není totiž o lidi bez domova postaráno, nemají se kde vysprchovat, převléknout do čistého nebo se najíst. V rámci tohoto projektu by se tak prostory noclehárny otevíraly pro klienty i v tomto období, ovšem v omezeném čase a v době provozní doby azylového domu. Proto musíme vyhodnotit, nakolik to naši službu zatíží, a to nejen finančně, ale i personálně. Myslím, že je to krok správným směrem, proto budeme společně s paní ředitelkou pečovatelské služby Marcelou Hauke na tomto tématu dále pracovat. Jelikož se jedná o organizačně a administrativně náročnou práci, není zřízení a otevření nízkoprahového centra otázkou tohoto roku, ale nejdříve začátkem roku následujícího.

Další věc, na které bych chtěl zapracovat, je nedostatek vhodných pracovních příležitostí pro skupinu obyvatel ohrožených sociálním vyloučením, kteří tvoří klientelu azylového domu. Proto bych chtěl oslovit příslušné úřady a organizace a přesvědčit je ke spolupráci. Vím, že to nebude jednoduché, ale i kdyby se podařilo tímto způsobem najít práci jen pro jednoho klienta, tak to budu považovat za úspěch.

Na co byste chtěl v práci vaší předchůdkyně naopak navázat?

Jsem přesvědčen, že služba jako taková funguje dobře. S paní Chaloupkovou jsme měli stejný náhled na chod služby, na způsob práce s klienty. V podstatě vše jsme společně konzultovali a řešili. Takže bych chtěl spíše v této práci pokračovat.

Pokud bych však měl být konkrétní, určitě bych zmínil spolupráci s dalšími poskytovateli sociálních služeb a návazných služeb a institucí, které napomáhají při řešení nepříznivé sociální situace našich klientů. Jsou to např. terénní sociální pracovnice a kurátorky pro dospělé odboru školství, kultury a sociálních věcí Městského úřadu Dvůr Králové nad Labem, pracovnice Úřadu práce, Misericordia, o. p. s., Farní charita Dvůr Králové nad Labem, RIAPS Trutnov, Most k životu, o. p. s., v Trutnově či někteří praktičtí či odborní lékaři ze Dvora Králové nad Labem. Určitě bych chtěl navázat na spolupráci s odborem školství, kultury a sociálních věcí v oblasti koncepčního řešení sociální problematiky v regionu, a to formou účasti v pracovní skupině pro osoby ohrožené sociálním vyloučením.

Kolik klientů je v současnosti v azylovém Domě Žofie? Jak často se střídají? Stačí vám kapacita, kterou nyní dům má?

Původní kapacita zařízení byla 10 lůžek. Byť nebyla kapacita stabilně plně využita, zareagovali jsme na v tu dobu zvýšený zájem o využití služby Azylový dům a požádali krajský úřad o souhlas s navýšením kapacity na 11 lůžek, což nám bylo schváleno.

V roce 2016 jsme evidovali 69 zájemců o sociální službu Azylový dům, z toho 23 zájemců nespadalo do naší cílové skupiny, jelikož mají bydliště mimo Dvůr Králové nad Labem či jeho spádové obce nebo se jednalo o matky s dětmi, kterým službu neposkytujeme. Službu jako takovou pak využilo celkem 40 uživatelů. Obsazenost lůžek tak v roce 2016 dosáhla v průměru 64,5 %.  V současnosti využívá sociální službu Azylový dům 8 uživatelů, což znamená využití 72,72 % kapacity.

V současnosti panují velké mrazy, jaká je aktuálně situace mezi královédvorskými bezdomovci?  Vystačí noclehárna se svou kapacitou, nebo se potýkáte s nějakými problémy?

Můžu říci, že kapacita noclehárny 7 lůžek je obecně pro královédvorské osoby bez domova postačující. V průběhu letošní sezony, tzn. od listopadu loňského roku, ji vcelku pravidelně využívá pět až sedm klientů. Pouze dvakrát jsme museli jednoho zájemce odmítnout. Situace se nakonec vyřešila tím, že jeden z klientů, který si našel práci, byl přijat do azylového domu, kde je mu poskytnuto zázemí pro vylepšení jeho tíživé sociální situace.

Co se pak týče panujících velkých mrazů, tak na tuto situaci jsme samozřejmě ihned zareagovali. Jedním z opatření je úprava provozní doby tak, aby klienti ty největší mrazy mohli přečkat v přijatelném prostředí. Proto jsme hned o víkendu 7. a 8. ledna prodloužili provozní dobu do 8 hodin ráno a odpoledne jsme otvírali již v 16 hodin. V upravené provozní době budeme pokračovat až do doby, kdy tyto velké mrazy pominou. Byli jsme připraveni také na to, že v případě nutnosti poskytneme přístřeší všem osobám bez domova, bez ohledu na kapacitu zařízení či jejich bydliště.

Jak pokračuje spolupráce se strážníky městské policie?

Spolupráce se strážníky městské policie je pro naši službu velmi důležitá. Největší devizou pro naši službu je jejich osobní a místní znalost, díky níž získáváme přehled o osobách bez přístřeší, které se v našem městě pohybují a které by mohly potřebovat naši pomoc. Pokud strážníci v rámci výkonu služby zjistí ve městě nové osoby bez domova, poučí je o možnostech využití naší služby a poskytnutí pomoci ze strany sociálních pracovníků. Jejich osobní a místní znalosti jsme využili také v souvislosti s již zmíněnými mrazy, kdy jsme je požádali o předání informace osobám bez přístřeší o možnosti využít noclehárnu i v mimo běžnou provozní dobu.

Miroslava Kameníková